Ta s vínem a ta s křížkem

Ač nešťastná je, tupě se jen usmívá

a bolestně, bolestně hledí na prázdnou flašku od vína

a taky neví, zda našla to, co hledala,

matně vzpomíná, jak mu tenkrát sebe celou dala

 

Ač nešťastná je, tupě se jen usmívá

a bolestně, bolestně si všechno v hlavě promítá,

nechce vstát ani spát,

je totiž tlustá, šeredná a nikdo ji přece nemá rád

 

Celým mládím svým po něčem toužila,

jen nevěděla, jak to najít má

a bolestně se v koutě choulila,

usmívala se na další flašku od vína

 

Všechna špína a vulgárnost jejího života

a hlavně celý ten její zmatek

vešel do duše i těla té s křížkem

a věřte, nebo ne, byl to pro ni velký svátek…

 

Najednou ta s křížkem tolik toho viděla,

starala se o ni, s úsměvem ji vedla jejím vlastním životem

snažila se jí ukázat, že láska bývá také nezištná,

což pochopila vlastně až díky všem těm zvratkům a flaškám od vína

 

Starají se teď o opilce,

chodí spolu i do hospice

 

Ta s vínem už neleží, není nešťastná,

ví, že si to nemůže dovolit,

před usínáním se zkoušívá i pomodlit,

ale ne k Bohu, to ne,

chraň bůh, jen žádný fanatismus,

 

jen pláče štěstím někam do vesmíru

,,Je fajn, že tady jsem, že tady je ona a že tady můžeme být spolu…“

 

Někdo tvrdí, že Pravdu poznal

a ten druhý určitě prý ne,

ale to je úplně jedno,

protože všichni stejně stejně umřeme

 

Křest – nekřest,

jen po smrti se ukáže,

jestli to tam nahoře funguje jak tady dole v pohádce,

kde předtím vykonané dobro se nikdy neztratí

 

Tak vzhůru z kouta, Ty s tím vínem

než Tě další flaška zabije

a hlavně vzhůru do kouta, Ty s křížkem

než ji třeba Tvoje lhostejnost zabije-