Vánoční nákupy aneb Jsme dospělí?

Úvodník pro časopis OS Benediktus (já vím, že se opakuju, ale nedá mi to - http://benediktus.infobar.cz :o))

,,Děti, tak co, jak se těšíte na Vánoce?“, zeptala jsem se tuhle svých předškoláčků v hudebním kroužku, který vedu. To jsem ale asi neměla dělat, protože v tu ránu se na mě děti začaly mačkat ve snaze ocitnout se co nejblíže mému uchu. ,,A já dostanu Spidermana!“ ,,A mně přinese Ježíšek panenku s kočárkem!“ ,,A já si přeju traktor a náklaďák!“ Usmívala jsem se a snažila se rozrušené děti utišit. Jenže to šlo docela těžce, měly pusinky plné dárků…

Večer jsem nad tím přemýšlela. Pro děti znamenají Vánoce jenom dárky, které jim přinese Ježíšek, ano, patří to k dětství a je to tak správně. Ale jak je to s dospělými? U každého je to jinak. Někdo prožívá Vánoce duchovně, jiný se více věnuje své rodině a návštěvám a další se třeba zasněně kouká na pohádky. Ano, každý to má jinak a je to fajn. Ale… Zdá se mi, že čím dál víc lidí prožívá Vánoce stejně jako ti moji broučci ve stylu ,,Vánoce jsou tady proto, abych toho dostal co nejvíc, čím dražší, tím lepší. Elektronika, luxusní parfémy, značkové oblečení, hlavně aby toho bylo hodně a pro mě!“ Když si tohle myslí pětiletá beruška, je to rozkošné. Když si to myslí čtyřicetiletá žena, je to… Jaké vlastně? Proč to také není rozkošné? Pojďme si to rozebrat, čím se vlastně liší dospělí od dětí???

Chvilku váhám s odpovědí, ale myslím, že jsem už tu správnou našla: Tím, že domýšlí vše do důsledků. ,,Už se nemůžeš koukat na televizi, musíš jít spát.“ ,,Ale mami…“ ,,No tak, ráno bys byl unavený!“ ,,Musíš tu hračku Amálce vrátit, není Tvoje.“ ,,Ale mami…“ ,,No tak, Amálka by byla smutná!“

Jek je to vlastně s tou naší předvánoční nákupní horečkou? Chováme se jako dospělí? Domýšlíme vůbec v zápalu boje důsledky? Domýšlíme důsledky, když místo ručně vyrobené svíčky kupujeme tu zlevněnou, kterou musely vyrábět děti v Číně v nelidských podmínkách? Domýšlíme důsledky, když svoje peníze dáváme velké drogerii místo toho, abychom finančně podpořili chráněné dílny a zároveň je motivovali k další výrobě? Domýšlíme důsledky, když místo balicího papíru šetrnému k přírodě koupíme ten křídový, lesklý, hladký a dokonale barevný?

,,Lidičky, měli byste kupovat vánoční dárky tam, kde to někomu něco přinese. Vždyť máte tolik možností, stačí se jen rozhlédnout… Znám například jedno občanské sdružení, říkají si Benediktus, a keramiku a magnety tam vyrábí lidé s nejhezčíma očima na světě a mají velikou radost, když má někdo radost z jejich obrazu.“ ,,Ale Pane Bože…“ ,,No tak, buďte rozumní! Sleduju Vás už pěkně dlouho a něco Vám řeknu. Buďte si jistí, že každému z Vás udělají mnohem větší radost trochu nedokonalé smaltované náušnice vyrobené s láskou než luxusní a dokonalé hodinky vyrobené těmi zvláštními stroji, které neumí milovat, a těžko říct proč, ale čím dál víc se tento fakt snažíte poslední dobou zamaskovat. Ale na mě si nepřijdete, já Vás znám jako své boty!“ Úplně cítím, jek se Pánbů usmívá. A musím se usmívat taky, má totiž zase jako vždycky nakonec pravdu… Jako maminka:o)