Blíží se Vánoce. Svátky klidu a míru. Svátky příchodu Spasitele. Ale obklopuje nás konzum. Vzpamatujme se všichni a přivítejme už konečně Ježíše v našich srdcích…
Ne, ne, ne, třikrát ne, takhle už ne, i kdyby to byla nakrásně čtyřikrát pravda! Tenhle článek takový nebude! Zaměřím se na něco úplně jiného. Chci Vám všem dát dárek. A mým vánočním dárkem pro Vás bude tip na zkvalitnění a zpříjemnění život Vašeho i Vašich blízkých. Tak tedy čtěte pozorně:
Odcházela jsem ze školy a v šatně potkala spolužačku – prima holku, s kterou se ovšem bohužel moc blízce neznám. ,,Edí, krásné Vánoce Ti přeju! ,,Jé, díky moc! Já budu ještě před svátky rozesílat přání, tak se potom jukni na mail…“ V tu chvíli se mi zatmělo před očima a měla jsem nutkavý pocit zaklít. Proč? Proč mi Edita radši v tu chvíli nepopřála naživo a neobjala mě? Proč se mám místo toho koukat na mail?
Přišla jsem tak alespoň na další věc, kterou nemám ráda. Řetězové maily – OK, moc je nemusím, ale jakžtakž to vždycky nějak překousnu. Ale aby někdo rozesílal hromadná vánoční přání? Vánoční? Vánoční přání? Hromadně? Nejkrásnější období v roce, jedna velká oslava lidství, a my to budeme rozesílat hromadně? Doufala jsem, že Edita je ojedinělý případ, ale když jsem se další den podívala na mail, nutkání klít bylo pořád větší. Předmět: ,,Vánoční přání“. Příjemce: celý adresář odesilatele. Předmět: ,,Krásné Vánoce“. Příjemce: já plus dalších padesát lidí.
Co pro mě znamená, když dostanu takovéto třeba i bůhvíjak rozkošné přání? Ne, neříkám, že nemám vůbec žádnou radost, přece jenom na mě odesilatel musel chviličku myslet, nicméně pořád mi v ústech zůstane jakási hořká pachuť, že třeba na mě taky vůbec myslet nemusel a jen do příjemců zprávy bezmyšlenkovitě naflákal celý svůj adresář.
A teď už onen slibovaný tip ke zkvalitnění života Vašeho i Vašich blízkých:
Když chcete rozesílat mailem vánoční přání, vyhraďte si, prosím, slabou hodinku a napište každému jednotlivému člověku zvlášť. Oslovte jedince jménem a v ideálním případě přihoďte nějakou Vaši společnou hlášku nebo prostě něco, co máte mezi sebou jen Vy dva.
Proto nebudu přát pěkné svátky Vám všem, ale
Tobě, Kaťuldo, protože si je zatraceně zasloužíš;
Tobě, Monicko, protože poslední dobou jen obdivně zírám, co se z Tebe stává;
Tobě, Marki 365, mám Tě ráda a pozdravuj Janise;
Tobě, KristinoD, a díky moc za berušky;
Tobě, LuckoS, těším se na puťák;
Tobě, Beppe, protože se nám všem tady po Tobě stýská;
a tak bych mohla pokračovat, ale nebudu zde odhalovat příliš intimně svůj život:o)
Možná dělám z komára velblouda. Pokud ano, zapomeňte, že jste kdy četli tenhle článek a rozesílejte vesele vánoční přání hromadně. Proti gustu žádný dišputát…
Ale můj tip stojí za zamyšlení, ne?:o)
..Zrovna včera jsme na tohle téma s kamarádkou narazily hned po té co ji přišla jedna taková sms a to ještě od holčiny, s kterou je jednou za uherský rok a asi kdyby ji potkala taky by se žádného osobního přání nedočkala..:-(Určitě to známe všichni...tyhle sms nás potěší, když si na náš přece někdo vzpomněl..ale spíše se někdy i zamyslíme proč si nevzpomněl přes celý rok..:-(Dále tu jsou rýmovačky složené od přátel, které nejen potěší ale i pobaví ale zase nadruhou stranu když si ji přečtete v mobilu u jiné kámošky tak zase zamrzí..ale komu by se chtělo skládat pro každého zvlášt..:-)...Jj řetězové maily jsou strašné a lezou lidem na nervy....ale takové Vánoční přání vytvořené vlastnoručně a poslané více lidem ....to vždycky potěší a člověk ocení čas, který tomu dotičný věnoval:-)<br />
Psát každému zvlášť sms či mail...tak klobouk dolů, kdo to zvládne...ale není lepší objetovat ten čas na osobní setkání a osobně poblahopřát nebo zavolat..:-( Co si budem povídat ale osobní blahopřání zanechá v naších srdcích největší stopu ať už je to pouhé potřásání ruky se slovy ,,Krásné Vánoce nebo štastný Nový rok"
Hromadná korespespondence se dá udělat ve wordu: pro každého třeba jiné oslovení. Nicméně, email napíšu tomu nejdrazšímu, na koho jsem si zrovna vzpoměl a budu čekat, že mi odepíše a budeme si chvíli dopisovat. Každej není přes elektroniku, tak zase někomu pošlu radši dopis nebo pohled poštou a toho nejbližšího navštívím osobně. Hlavně pošta nebo majl aspoň nedělal dojem, že je hromadný. Mimochodem, tak posílají firmy přání svým klientům, třeba když docílili padesátky. Taková přání potěší ale na srdíčku nezahřejou.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.